Ochočení Osmáka Degu

Úrazy

Někdy se i u tak šikovných zvířat, jakými osmáci jsou, stane, že spadnou a může dojít ke zlomenině končetiny apod. Osmáci na postiženou nohu nedošlapují a dělají vše pro to, aby ji šetřili. V takovém případě navštívíme veterinárního lékaře, který posoudí, o jakou zlomeninu jde. V žádném případě se zlomeninu nepokoušíme napravovat, protože bychom mohli poškodit nervy a cévy. Osmákům se nožičky do sádry nedávají. V případě úrazu se snažíme osmákovi zabránit ve šplhání a zbytečném pohybu. Odstraníme pokud možno všechny šplhací větve, běhací kolečko apod. Případně můžeme osmáka na čas přemístit do jiné ubikace, kde tyto předměty chybí. Napáječku i misku umístíme tak, aby na ni osmák snadno dosáhl bez zbytečného pohybu. 

Poranění kůže

K poranění kůže může dojít při napadení vnějšími parazity, kdy se osmáci neustále škrábou, a při použití nevhodného zařízení terária (ostré hrany, vyčnívající dráty apod.). V podobných případech je nutné odstranění parazitů a úprava zařízení vitríny. Nejčastěji se osmáci zraní při vzájemné potyčce (v podobných případech je třeba změnit sociální složení skupiny). Většinou se jedná pouze o povrchová poranění, která je třeba pouze dezinfikovat, aby nedošlo k druhotné bakteriální infekci. K vážnějším poraněním obvykle nedochází, pokud si však osmáci způsobí vážnější rány, je nutná návštěva veterinárního lékaře. Ten v narkóze zranění zašije a naordinuje případné léky.

Ztráta srsti (alopecie)

Ztráta srsti se může někdy vyskytnout u velmi starých zvířat především na břiše. Holé okrsky kůže zejména na hřbetě mohou být důsledkem přílišné péče o srst některého jiného člena skupiny (tzv. stereotypní chování). Tomu můžeme poměrně snadno zabránit správným vnitřním vybavením chovného zařízení, předkládáním dostatku větví k okusu a především dostatkem času, který se zvířaty strávíme. Někdy se však může ztráta srsti projevit při nedostatku minerálních látek (především zinku a síry) nebo vitaminů (biotin apod.). V tomto případě raději navštívíme veterinárního lékaře.

Zánět kůže (diplokoková dermatitida)

Jde o změny kůže, do kterých se druhotně dostává infekce. Kůže v těchto místech odumírá, srst zcela chybí. Při podezření na toto onemocnění ihned navštívíme veterinárního lékaře, který určí správný postup při léčbě.

Přerůstání drápů

Při nedostatečném obrušování drápů přirozenou cestou (především šplháním po tvrdém a drsném povrchu - po větvích, kůře apod.) může dojít k jejich přerůstání. Osmáci špatně došlapují, vytáčejí tlapičky do strany. V extrémních případech mohou drápky obloukem zarůstat do polštářků. Přerostlé drápky snadno sami zastřihneme do patřičné délky. Je ovšem třeba dbát, abychom neporanili cévy a nervy - vždy stříháme pouze rohovinu. Podržíme-li si tlapičku proti světlu, prosvítají drápem cévy. Protože osmáci mají tmavé drápy, jsou cévy špatně vidět! Teprve za tímto místem můžeme stříhat. Použijeme k tomu buď speciální kleštičky na drápy (jsou běžně k dostání v obchodech se zvířaty), které mají často i zarážku proti zastřižení, nebo postačí i kleštičky na nehty. Preventivně umožňujeme osmákům šplhání po větvích a jiných hrubých materiálech. Pak nebudeme mít s drápky žádné problémy, osmáci si je budou sami dostatečně obrušovat.

Onemocnění očí

Pro osmáky ve volné přírodě je zrak velmi důležitý - především zrakem totiž osmáci rozpoznávají své nepřátele. Osmáci držení v zajetí většinou, na rozdíl od mnoha jiných domácích mazlíčků, nebývají náchylní k tomu, aby v prašnějším prostředí (např. po písečné koupeli) došlo k zánětu spojivek. Pokud se přeci jen zánět objeví, může být jeho příčinou cizí předmět v oku (např. pilina), ale mnohem častěji je to nevhodné mikroklima v teráriu nebo bakteriální onemocnění. Občas si může osmák oko i poranit. Je vhodné osmáka na pár dní přemístit do čistého prostředí vystlaného pouze senem nebo slámou. Pokud v oku vidíme cizí těleso, můžeme se o jeho odstranění opatrně pokusit sami - mechanicky, nebo se jej pokusit vyplavit (použít můžeme oční kapky např. Ophthalmoseptonex). Podobně můžeme postupovat i při zánětu, pokud není infekční - 2x denně jednu kapku Ophthalmoseptonexu do postižených očí. Pokud zánět neustupuje, navštívíme veterinárního lékaře. Ten určí správné léčení. Zpravidla pomůže antibiotická mast nebo kapky, v těžších případech doporučí lékař celkové podávání antibiotik.

Zákal čočky

Mnohem větším problémem začíná být i v naší republice zákal čočky. Může být způsoben infekcí, alergií či otravou. U osmáků je to jeden z projevů cukrovky. První zmínky o tomto onemocnění u osmáků degu pocházejí z USA, v současné době se s tímto onemocněním setkáváme i u nás. Cukrovka je geneticky podmíněná a vzniká při špatné výživě a zřejmě i jako důsledek příbuzenského chovu. Původně se projevovala především u starších zvířat, dnes se objevuje i u osmáků starších jednoho roku. Poznáme ji velmi snadno - oko osmáků je čistě černé, ale při zákalu se uprostřed oka objeví bílé ložisko. To je patrné především při umělém osvětlení, nejlépe je vidět při zářivkovém světle. Osmáci částečně přestávají vidět, hůře se orientují v prostoru, především na neznámém místě. Tato choroba se většinou nedá léčit. Pakliže se u našeho osmáka projeví, je nutné dodržovat následující pravidla. Osmáka necháváme běhat pouze tam, kde to dobře zná. Nesmíme přitom přemisťovat předměty či nábytek. Vlastní voliéru či klec necháváme stát na jednom místě a její vnitřní vybavení neměníme. Na osmáka hodně mluvíme a snažíme se mu zrak částečně nahradit zvukovými vjemy. Osmáka s tímto postižením nikdy dál nemnožíme, tuto nemoc by mohl přenášet na své potomstvo. Prevence tohoto onemocnění spočívá ve správné výživě. Nikdy nevyužíváme v chovu příbuzná zvířata a jedince touto nemocí postiženého. Pokud žije osmák ve stálé skupině, je lépe nechat postiženého jedince kasírovat.

Nemoci zubů

Osmákům, stejně jako ostatním hlodavcům, neustále dorůstají řezáky, které si musí obrušovat. V případě nedostatečného obrušování zuby přerůstají, postupně znesnadňují osmákům přijímání potravy a mohou ve svém důsledku vést až ke smrti hladem. Osmák totiž nemůže přijímat dostatek potravy. Proto je bezpodmínečně nutné podávat osmákům dostatek tvrdé potravy a větví k ohryzu, abychom podobným obtížím zabránili. V případě, že zuby přesto přerostou, je nutná návštěva veterinárního lékaře, který snadno provede jejich korekci.

Nemoci z nevhodně složené krmné dávky

Jde o nemoci vznikající chybami ve výživě. Tyto nemoci jsou u osmáků držených v zajetí velmi časté. Ve svém důsledku jsou i nejčastější příčinou jejich kratšího života. V domácnostech se často setkáváme s přelomováním osmáků - s podáváním nadbytku kvalitních krmiv (olejnin a zrnin), předkládáním pochoutek obsahující pro osmáky špatně využitelný cukr. Zatímco ve volné přírodě musí osmáci pro získání dostatku krmiva vynaložit velké množství energie, domácím mazlíčkům podáváme potravu "přímo pod nos". Doma držení osmáci mají přitom méně pohybu. S tím souvisí obezita zvířat. Osmáci jsou totiž velmi žraví a dokáží zkonzumovat mnohem více potravy, než skutečně potřebují. Proto je nutné důsledně dbát na to, abychom zvířata nepřekrmovali a aby složení krmiv co nejvíce odpovídalo tomu, čím se živí divoce žijící osmáci. Obezita s sebou přináší závažné zdravotní komplikace, zvířata se nemnozí a jsou i náchylnější k ostatním chorobám. Další příčinou vzniku poruch látkové výměny je zkrmování zdravotně závadných krmiv - zbytků lidské potravy (ta je obvykle slaná a kořeněná a pro osmáky zcela nevhodná), zapařené píce, namrzlé zeleniny nebo žluklých či zaplísněných zrnin a olejnatých plodin. Těmto chybám ve výživě je vždy třeba se vyhnout, neskladovat zelené krmivo, protože se velmi rychle zapaří, přemrzlou zeleninu raději vyhodit apod. K nemocem z porušené výměny látkové patří i cukrovka. K jejím základním projevům patří zákal čočky (viz. "Onemocnění očí"). Léčba prozatím není známá. Důležitá je tedy především prevence. Patří k ní především vyvážené krmení s nízkým obsahem cukru a dostatek pohybu. Nemoc je geneticky podmíněná, proto nikdy nepoužíváme v chovu zvířata postižená touto chorobou.

Zánět žaludku a střev (gastroenteritis) dávky

Právě v důsledku podávání nevhodného nebo zkaženého krmiva někdy může dojít k zánětu sliznice žaludku a střev. Narušení rovnováhy v trávicím ústrojí může vést k pomnožení jinak běžných bakterií (nejčastěji E. co/0, které mohou situaci zkomplikovat. Osmáci trpí nechutenstvím, jsou apatičtí, srst je zježená. Zvírala mají průjem, ztráty tekutin s tím spojené vedou k dehydrataci. Malý příjem krmiva a jeho špatné využití vedou k hubnutí. Bříško je přitom na pohmat bolestivé. Při průjmů nejprve 24 hodin nepodáváme krmení, pak pokračujeme dietou: podáváme luční seno a několikrát denně můžeme přidávat v malých dávkách ovesné vločky. Do vymytých napáječek podáváme k pití odvar čaje nebo dubové kůry (prodává se v lékárnách). Někteří chovatelé doporučují při průjmech podávat vařené lněné semínko (dáváme všechno - odvar i se semínkem) nebo odvar z mrkve, rýže či krup. Rozhodně z jídelníčku osmáků vyřadíme ostatní druhy krmiv. Pakliže průjem neustupuje, navštívíme co nejdříve veterinárního lékaře. Ten může podat podpůrné preparáty a doporučit další postup.

Zácpa

Při zácpě jsou zvířata neklidná, srst je naježená, trpí nechutenstvím, snižuje se i příjem tekutin. Zvírala nekálejí, bříško je často zvětšené, na pohmat bolestivé. Činost střev se zastavuje. Při zácpě bez odkladu navštívíme ihned veterinárního lékaře. Ten nám poradí a navrhne léčbu k obnovení porušené funkce střev. Nikdy nezkoušíme použití projímadel určených lidem.

Porodní toxikóza

U tučných samic vzniká někdy v období březosti a těsně po porodu porodní toxikóza. Zvířata trpí nechutenstvím, mívají křeče, jsou apatická. Zjišťuje se acidóza, ketonurie, proteinurie. Je nutná neodkladná návštěva veterináře, který aplikuje (obvykle injekčně) potřebné látky. Při této poruše podáváme především na energii bohatou stravu. Preventivně působí vyváženost krmné dávky a dostatek pohybu. 

Minerální disbalance po porodu

Při nevhodné stravě osmáků a ztučnění samice se mohou projevovat poruchy látkové výměny se všemi důsledky. Při kojení mláďat dochází u samičky k velkému úbytku minerálních látek, které jsou v mléce obsažené. Někdy může dojít k poporodní pařeze. Ta se projevuje poruchami koordinace pohybů, samička je vyčerpaná, vyhublá, má naježenou srst. Nékdy může dojít až k celkové neschopnosti pohybu. Je třeba zajistit okamžitou nápravu, jinak může dojít k úhynu samičky. Vhodné je okamžitě odebrat mláďata, aby se zastavila produkce mléka a tím i další úbytek vápníku i ostatních prvků. Chybějící minerální látky okamžitě doplňujeme do krmiva (k tomuto účelu je vhodný např. Roboran), ale můžeme je přimíchat i do napájecí vody. Ve větším množství do krmiva namícháme granule pro činčily nebo králíky, které obsahují také většinu důležitých prvků. Pokud je samička schopná předloženou stravu pozřít, máme obvykle vyhráno. Pokud toho však není schopna, je třeba okamžitá návštěva veterináře. Ten pak injekčně podá chybějící látky. Většinou se stav výrazně zlepší do 24 hodin. Jako prevence poporodních disbalancí je vhodné kromě pestré stravy v době odchovu mláďat dát osmákům k dispozici minerální bloky, které lze zakoupit v obchodech s potřebami pro zvířata. 

Vyhřeznutí penisu

Vyhřezlý penis bývá často poraněn kousnutím nebo pohybem ve voliéře a následně se zanítí. Je nutná návštěva veterinárního lékaře, který obvykle předepíše chladivé a protizánětlivé masti.

"Kroužek" na penisu

Někdy zůstává vylínalá srst držet na sliznici penisu a po určité době vytvoří tzv. kroužek. Slepené chlupy velmi pevně stahují penis, vzniká proto opakovaná a silná erekce. Kroužek je třeba z penisu odstranit. Pokud se na tento úkol necítíme, požádáme raději veterinárního lékaře, aby odstranil kroužek on. 

Porodní komplikace

Při špatné poloze mláděte, ale i při porodu velkého nebo mrtvého mláděte může dojít k porodním komplikacím. Porod se zastaví, mládě nevychází z porodních cest, i když samička má porodní stahy. V těchto případech je nutná okamžitá návštěva u veterinárního lékaře, který jí pomůže. Nikdy se nesnažme pomoci při porodu sami, mohli bychom napáchat velké škody. Porodili komplikace nebývají u osmáků příliš časté. Při větším počtu mláďat se může stát, že trvá porod déle a samička mezi jednotlivými mláďaty odpočívá - toto chování si nesmíme plést s porodními komplikacemi a samičku odvážet. Obecně je třeba říci, že není vhodné samici během porodu vyrušovat (třeba i neustálým sledováním), podobné příčiny mohou průběh porodu pozastavit.

Výhřez dělohy

Při porodních komplikacích a silných porodních stazích někdy může dojít při porodu nebo těsně po něm k vyhřeznutí dělohy. Z pohlavního otvoru samičky vystupuje narůžovělá hmota - děloha. Je třeba zabránit jejímu znečištění a poranění - přemístíme okamžitě samičku do čisté nádoby bez podestýlky a co nejrychleji jedeme k veterinárnímu lékaři. Veterinární lékař provede repozici dělohy a doporučí následnou léčbu. Ne vždy bývá léčení úspěšné. Při výhřezu dělohy je možné doporučit kastraci samice nebo amputaci vyhřezlé dělohy, tyto problémy se totiž obvykle opakují a proto je lepší jim preventivně zabránit. Potíže s výhřezem dělohy jsou u osmáků sporadické

Co je Průkaz o původu osmáka?

Jedná se o zjednodušenou obdobu průkazů původu, které mají třeba psi, ale Průkaz o původu osmáka byl navržen několika chovateli osmáků za jiným účelem než je třeba šlechtění druhu.

Proč vůbec osmák potřebuje Průkaz o původu?

Jistě víte, že z genetických důvodu není vůbec dobré, aby rodiče většiny zvířat byli příbuzní. Potomci příbuzných zvířat mohou mít závažné zdravotní problémy, a to se obzvláště týká osmáků degu. Osmák degu se v zahraničí využívá jako pokusné zvíře pro výzkum léčby cukrovky, a to z toho důvodu, že cukrovku při nevhodné stravě lehce získá. Cukrovka se často dědí a pravděpodobnost výskytu nemoci se vysoce zvyšuje v případě potomků příbuzných osmáků. Jedním z příznaků cukrovky je např. šedý zákal, který se ale vyskytuje i samostatně a také se snadno dědí (často jej má i mládě příbuzných rodičů, který ho sami neměli). Cukrovka, šedý zákal i další problémy se zatím u osmáků bohužel vyskytují poměrně často. 
Hlavním cílem Průkazu o původu osmáka je, aby osmáci za pár let byli celkově zdravější, než dnes a dožívali se vyššího věku.
Proto je třeba, aby:
- chovatelé nenechávali množit příbuzné osmáky
- chovatelé nenechávali množit osmáky s šedým zákalem, protože pravděpodobnost, že potomci cukrovku zdědí, je velmi vysoká